pondělí 23. února 2015

Čínský nový rok je tu

Podle některých zdrojů jsou oslavy čínského nového roku v Sydney největší slavností tohoto druhu mimo Asii a minimálně centrum města žilo přípravami několik posledních týdnů. Čínský nový rok (, čteno chú xī) se slaví v řadě světových měst s významnou čínskou komunitou. Překvapivé pro mě ale bylo zjištění, že mimo Číňanů tento svátek s drobnými rozdíly slaví i Korejci, Thajci, Japonci a Vietnamci. Datum čínského nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Připadá na druhý nov po zimním slunovratu (příp. na třetí nov, pokud končící rok obsahuje vložený třináctý měsíc). V tradiční čínské variantě trvají oslavy patnáct dnů s různými zvyky připadajícími na jednotlivé dny a vrcholí svátkem lampionů. 

Obrázek 1: V rámci letošních oslav změnila na jeden večer barvu i Opera

Podle pověstí začaly oslavy čínského nového roku na počest porážky mýtického zvířete Nien, které přišlo, aby pohltilo úrodu, domácí zvířata a dokonce i vesničany, zejména děti. Lidé věřili, že pokud dají jídlo přede dveře, uchrání tak před snědením sebe i vše ostatní. Jednou vesničané viděli, jak bestii vyděsilo malé dítě, které bylo oblečené v červeném. Vesničané tak zjistili, že Nien se bojí červené. Odtud tradiční červená barva lampionů i ozdob v oknech. K oslavám čínského nového roku také patří petardy, které měly původně sloužit k zaplašení Niena. Poté co lidé začali používat červenou výzdobu a petardy, příšera se již nikdy ve vesnici neukázala a nakonec byla polapena taoistickým mnichem. 

Dnešním oslavám předchází vymetání špíny z domu jako symbolu všeho špatného. Okna a dveře bývají ozdobené symboly štěstí, bohatství a dlouhověkosti, tradičně vyrobených z červeného papíru. Stejně jako křesťanské Vánoce je i čínský nový rok příležitostí k rodinným návštěvám. Rodina se schází při slavnostní večeři zakončené ohňostrojem a petardami. Tradičně se podává řada různých jídel zahrnující vepřové, kachnu, kuře a sladkosti. Druhý den brzy ráno děti budí své rodiče, aby jim popřáli zdraví a štěstí v novém roce. Na rozdíl od Vánoc, asijské děti nedostávají dárky, ale peníze ve zdobené červené obálce. 

Čínský kalendář používá pořadová čísla roků jen výjimečně a jejich výpočet se často liší. Podle nejčastějších přístupů rok 2010 v gregoriánském kalendáři odpovídá čínskému rok 4708, 4707 nebo 4647. Jednotlivým rokům jsou přiřazována v opakujících se periodách zvířata čínského zodiaku - krysa, vůl, tygr, králík, drak, had, kůň, ovce, opice, kohout, pes a prase. Roky stejně jako lidé narození v nich mají podle čínské mytologie vlastnosti daného zvířete. Znamení ovce je někdy překládáno jako znamení kozy, protože čínský znak pro obě zvířata je shodný. Rok 2015 je rokem ovce/kozy a měl by být naplněn kreativitou a porozuměním. Mezi slavné osobnosti narozené v tomto znamení patří Michelangelo, Mark Twain a Julia Roberts.

Obrázek 2: Korejští bubeníci

Přestože čínský nový rok není v Austrálii státním svátkem, pod záštitou sydneyské radnice byla připravena řada akcí. Obyvatelé i návštěvníci města mohli zavítat na různá tržiště, řadu kulturních i kulinárních akcí a závody dračích lodí. Celé oslavy vyvrcholily velkolepým průvodem a dalším dech beroucí ohňostrojem. Během oslav prezentovali své tradice i Japonci, Vietnamci, Korejci a Thajci. K vidění byly například ukázky korejského bojového umění Teakwondo, thajské masáže, vyřezávání květů z ovoce i několik hudebních vystoupení.

Australské zákony ve většině oblastí zakazují ohňostroje i petardy s výjimkou povolených akcí připravených profesionálními pyrotechniky. A tak i malé petardy, které byly součástí přehlídky, zapaloval odborník v reflexním oblečení s ochrannými brýlemi, který za sebou táhl vozík s hasicím přístrojem. Některá opatření jsou vzhledem k velkému suchu a množství požárů pochopitelná. Chlapík vyzbrojený pomalu jak na obhlídku Fukušimy odhazující uprostřed betonového města petardy, se kterými si v Česku na Mikuláše hrají malé děti, působil trochu komicky.

Obrázek 3: Výstava luceren ve tvaru Terakotové armády v pozadí s mostem Harbour Bridge

Sydneyské oslavy byly kombinací australské a asijské kultury. V souvislosti s nadcházejícím rokem ovce bylo v rámci přehlídky na korbě kamionu předvedeno profesionální stříhání ovcí. V oficiální brožuře vydané k této akci byl připomenut význam ovcí napříč různými kulturami – řecká legenda o Jasonovi, Argonoutech a zlatém rounu, ale i ovečky, které počítají nespavci napříč zeměkoulí. A věděli jste, že píseň Mary měla jehňátko byla prvním zvukovým záznamem, který Thomas Alva Edison pořídil na gramofon? Významnou roly hrají ovce i v australské ekonomice. První průkopníci přivezli plemeno merino ze Španělska již na konci osmnáctého století. Po padesáti letech dosahovala australská produkce 2 miliony kilo vlny ročně. I přestože vlnařský průmysl již nehraje tak významnou roly jako v minulosti, australská vlna je stále považována za vysoce kvalitní a tržby za ni dosahují přes 3 miliardy AUD ročně (60 miliard CZK). 70% australské vlny je v současnosti prodáno do Číny.

Obrázek 4: Yum cha v restauraci Zilver

Mimo setkávání s rodinou k oslavám čínského nového roku patří i dobré jídlo. Jedním tradičním čínským kulinárním zvykem je yum cha (čteno yam ča). Yum cha je čínský výraz, který se původně používal pro servírování čaje. Postupem času se k čaji přidalo i drobného občerstvení a dnes yum cha restaurace nejčastěji nabízí brunch ve formě rozsáhlé snídaně, která plynně přejde v oběd. Hned jak vás obsluha usadí, přijde dotaz na pití. Když jsem se ale ptala po nápojovém lístku, servírka na mě nevěřícně koukala. Její otázka se silným čínským přízvukem byla myšlena spíš, jestli si dáme čínský čaj nebo ne. Zajímavé je i servírování jídla. Restaurací chodí obsluha s vozíkem, nabízí hostům nejrůznější drobné laskominy, a pokud si něco dáte, dostanete razítko na svůj lístek. Ze slaných jedno- a „dvou-hubek“ se podávají vařené i smažené knedlíčky plněné krevetami, vepřovým masem i šunkou s vejci. Těsto je buď podobné českému kynutému, nebo rýžové. Pokud ale chcete vyzkoušet něco netradičního, v nabídce jsou i slepičí pařáty, tedy tři kuří prsty a nejspodnější část nohy bez masa. Jídlo, které bylo původně připravováno nejchudší vrstvou více méně z „odpadu“, se vyvinulo ve vyhledávanou a ceněnou delikatesu. Když už překonáte odpor k pařátu jako takovému, čelíte výzvě, jak ho sníst hůlkami. Já se pařát ochutnat zatím neodvážila. Radek k tomu byl více méně donucen během pracovního oběda. Samotná kuří nožka podle něho nemá žádnou specifickou chuť. Rozhodují je spíše dochucení kluzké škrobovité omáčky, ve které se pařát podává a která dělá jeho konzumaci hůlkami ještě těžší. Z dezertů nabízí yum cha restaurace obvykle želé, kynuté buchty vařené v páře a puding. Je šokující, kolik toho mají navzdory tisícikilometrové vzdálenosti česká a čínská kuchyně společného – velkou oblibu vepřového masa, různé kynuté knedlíčky a buchty i čínskou obdobu českých vepřových škvarků. Yum cha je zajímavý, i když rozhodně ne dietní kulinární zážitek. Do yum cha restaurace se vyplatí jít ve větší skupině, většina věcí se totiž podává po čtyřech kouscích, budete tak mít šanci ochutnat více různých jídel. Pokud je u stolu více lidí než počet kousků, servírka vytáhne nůžky a knedlíčky přestřihne na potřebný počet porcí. Dobré je vzít s sebou také kamaráda Asiata, abyste nebyli překvapeni tím, co jste si dali.

Tož tak. Šťastný rok ovce/kozy. Jako obvykle děkujeme všem čtenářům za přízeň a za dva týdny opět v neděli se mimo jiné dozvíte, co je to Mardi Gras. Budeme vděční za veškeré dotazy, náměty a komentáře.

M+R

Žádné komentáře:

Okomentovat