pondělí 1. února 2016

Filmy, televize a rádio v Austrálii



Sydney, zejména Martinské náměstí (Martin Place) patří k oblíbeným destinacím světových filmařů. Důvod je ale poněkud bizarní. Náměstí v obchodním centru velkoměsta nemá kromě řady neznámých mrakodrapů žádná specifika, jako například historické budovy nebo výhled na jiné dominanty. Pokud tedy filmaři potřebují neutrálně vyhlížející velkoměsto, jsou záběry z Martin Place ideální volbou. Můžete se s nimi setkat například ve třech dílech Matrixu. Mezi známé filmy, které byly v Sydney natočeny, patří i Mission Impossible II nebo Star Wars II a III. Z filmů, které se v Sydney odehrávají, je zřejmě nejvíce překvapivý Hledá se Nemo. Sydney je mezi filmaři dlouhodobě populární a například v roce 2006 se závěry ze Sydney objevily ve více než 230 filmech. V samotném Sydney jsou i velké ateliéry filmového studia Fox. Co se týče filmů s australskou tématikou, z osobní zkušenosti můžu doporučit filmy Austrálie (Australia) a Protikráličí plot (Rabbit Proof Fence), které hollywoodskou nenásilnou formou poukazují na důležité momenty nedávné australské historie. Za zmínku stojí i úspěšný film loňského roku Papírové vlaštovky (Paper Planes). Pro otrlejší diváky doporučuji film Van Diemen's Land (česky Van Diemova země) o vězních, kteří po útěku z tasmánského vězení čelí nedostatku jídla a rozmůže se mezi nimi kanibalismus. Van Diemen's Land je původní název australského ostrova Tasmánie. Stejnojmenná píseň skupiny U2, sice vznikla několik let před filmem, ale určitě stojí za poslech i dnes. Obecně ale australská kinematografie nepatří ke světovým jedničkám a mezinárodní kritici označují australské kultovní kousky při nejmenším za podivné. Na australské i mezinárodní filmy můžete v Sydney zajít do IMAXu s největším plátnem na světě nebo do letního kina s výhledem na Operu, kde jsme si minulý týdne užili film Muž na laně (The Walk). I když komerční zpracování nepředčilo původní dokumentární film a knihu, byl to skvělý zážitek. 

Obrázek 1: Výhled v letním kině v Sydney rozhodně stojí za to

Co se týče televize, i v Austrálii se velké oblibě těší americké reality show. Můžete se setkat s řadou na téma seznamování. Kromě v Česku známých formátů jako farmář nebo milionář hledá ženu, v Australské televizi narazíte i na milionářku hledající životní lásku, svatby na právní pohled nebo rande naháčů, kteří se vidí poprvé v životě rovnou v plné parádě. I když tohle není zrovna můj šálek kávy, musím se přiznat, že od každého jsem alespoň kousek viděla. Pro ještě otrlejší je reality show Nahý a vyděšený (Naked and Afraid), kdy dva naháče, kteří se neznají, vysadí na několik dní v pralese bez jídla, vody i oblečení. Ve snaze odhalit, jestli je láska opravdu slepá, se v reality show Randění v temonotě (Dating in the Dark) aktéři nejprve setkají v úplné tmě, zvolí si svůj protějšek, a na světle pak mohou litovat nebo se radovat.

Další kategorie reality show se točí okolo policejních zásahů a celních kontrol. Zdá se, že některé orgány se takto snaží Australany vychovávat. Nejsem si ale jistá, jestli se tato snaha nemíjí účinkem. Náš první domácí totiž měl velmi oblíbenou historku, jak ho z jedné party za rušení nočního klidu pronásledovali policisté a kameraman. Jeden případ, který jsem viděla, byl spíš smutný. Byl věnovaný stařence, která špatně zaplatila pojištění auta a kterou policista donutil kulhat domů s nákupem pěšky.

Jestli se vám filmy s hvězdičkou zdají jako přežitek, tak vězte, že v Austrálii na to mají celý promyšlený systém „hvězdiček“. Zřejmě ze strachu z žalob ale televize často pořady označí jako nevhodné pro děti, i když k tomu není tak úplně důvod. Dětské animované pohádky, a teď nemyslím třeba Simpsnovi, mají označení jako „pořad se zvýšenou mírou násilí“, „zmínky o tématech dospělých“, „obsahuje narážky na sexualitu“ nebo „doporučujeme sledovat pod dohledem dospělých“.

Problémem australské televize jsou reklamy, které ruší diváky tak často a v takovém rozsahu, že délka filmu je dvojnásobná. Nedávno mě ale v televizi překvapila v reklamním bloku omluva magistrátu Sydney za současné objížďky a vysvětlení, kterého projektu se týkají a jakých výhod se občané po jeho dokončení dočkají.

Mezi hlavní australské televizní stanice patří ABC (Australian Broadcast Service) a SBS (Special Broadcast Service). Druhá jmenovaná je naše nejoblíbenější. I když po sekci věnované reality show to zní téměř k neuvěření, Austrálie byla do nedávna známá svým poměrně puritánským přístupem, což se projevovalo i ve skladbě televizních pořadů. Žádné nemravnosti nebyly v televizi běžné ani v pozdních nočních hodinách. SBS je veřejnoprávní televize, která nabízí kvalitní informace, ale zároveň je známá svým nekonvenčním přístupem. V Česku by se dala přirovnat k ČT2. Rovněž se proslavila svým benevolentním přístupem k pořadům o sexu a podporou zdejšího fotbalu, který v Austrálii na rozdíl od kriketu a ragby (americký fotbal) není sportem číslo jedna. SBS také uváděla řadu let pořad s názvem Sex a díky tomu vznikl i alternativní výklad zkratky SBS, „sex před fotbalem“ (sex before socker).

SBS na některých svých kanálech často zařazuje i reportáže z běžného života lidí po celém světě. Podle tohoto programového složení vzniklo i druhé vysvětlení SBS. V reklamních sloganech ho televize použila jako šest miliard příběhů (Six Billion Stories) podle počtu obyvatel na zemi. V roce 2011 bylo přejmenováno na sedm miliard příběhů (Seven Billion Stories). V roce 2025 se očekává, že celosvětová populace dosáhne osmi bilionů, což ani v angličtině neodpovídá zkratce. Můžeme se tak těšit s jakým novým originálním výkladem zkratky svého názvu SBS přijde tentokrát.

SBS neprovozuje jen několik televizních kanálů, ale i rozhlasové vysílání. A drží prvenství v počtu jazyků, ve kterých vysílá. Aktuálně jich je 74. V jejich výčtu najdete jazyky evropské, většinu asijských, některé africké a řadu těch, o kterých nemám tušení, kde se tak mluví. Vysílání v češtině je na pořadu každý čtvrtek od 17 do 18 hodin. Českou rozhlasovou hodinku pro australské rádio SBS připravuje sympaťák Filip Koubek, se kterým jsme se během jednoho rozhovoru i skamarádili. Našich pět vteřin slávy si můžete poslechnout zde. Navzdory Radkově vítězném debutu v Hip Hap Hop, mému třídennímu hraní v komparzu, který vyvrcholil třívteřinovým záběrem na má záda ve filmu Válečníci a našemu společnému vystupování v australském rádiu, se ale obávám, že hvězdy showbyznysu z nás asi nebudou.

Mimo zábavy zastává rádio a televize v australských odlehlých oblastech ještě jednu významnou funkci. Je totiž prostředkem jak se základní vzdělání dostane i k dětem, pro které není kvůli velké vzdálenosti možné dojíždět každý den do školy. My jednu takovou školičku navštívili v samotném centu Austrálii ve městě Alice Springs. Pokud vám tento díl unikl, můžete si ho přečíst zde. Mimochodem i v České republice se výuka přes rádio používala, i když jako součást vyučování ve škole. Z  dětství si pamatuji, jak jsme takto psali diktát. Velké oblibě se také těšil pořad České televize Diktát, podle kterého prověřovali své znalosti české gramatiky malí i velcí diváci. 


Tož tak. Jako obvykle děkujeme všem čtenářům za přízeň a za dva týdny opět v neděli se můžete těšit na díl o vinařství a alkoholu v Austrálii. Budeme vděční za veškeré dotazy, náměty a komentáře.


M+R
 

Žádné komentáře:

Okomentovat