Surry
Hills, čtvrť, ve které bydlíme, leží v těsné blízkosti centra Sydney.
Navzdory sousedství mrakodrapů světových firem je naše městská část plná
starých viktoriánských domků a malebných zákoutí. Snad právě proto je centrem
sydneyských umělců, bohémů, homosexuálů a transsexuálů. Není tak nic divného,
že tady narazíte na páry stejného pohlaví a muže oblečené v ženských
šatech, často s výrazným líčením a někdy i nepřirozeně velkým poprsím. Na
ulici tu potkáte řadu výstředně oblečených Australanů. Na denním pořádku jsou
pánská síťovaná trika, masivní černé vysoké boty i v létě a extravagantní
brýle. Korunou pak bývá netradiční účes. Například lidí s modrými vlasy tu
týdně potkám tolik, kolik jsem neviděla za celý předchozí život. Nekonvenčnímu
životnímu stylu obyvatel naší čtvrti je přizpůsobena i skladba zdejších obchodů
a barů. Narazíte tu na několik obchodů s pánským spodním prádlem
s výlohou plnou extravagantních velmi vykrojených slipů a tang. A pokud
toužíte po vystoupení zpěvačky v minišatech s podezřele mužnými rysy
a přehnaným silikonovým poprsím, jistě se vám nejpozději ve druhém náhodně
zvoleném baru zadaří. Ulice jsou tu plné obchodů s nekonvenčním uměním,
výstředním oblečením, ale i romantických kaváren. Řada z nich se pyšní
označením „bohemian“, které jsem původně znala jen ve významu „český“. Při
prvních procházkách po naší čtvrti, jsem získala dojem, že jsme se přestěhovali
do české čtvrti. Slovo „bohemian“ tady totiž najdete na každém rohu. Jak jsem
ale zjistila „bohemian“ může znamenat jak český tak i bohémský. Takže všichni
Češi jsou vlastně tak trochu bohémové.
Obrázek 1:
Naše oblíbená sousední ulice
Cestou
z centra města domů také míjíme řadu obchodů označených jako „Tool shed“,
což v češtině doslovně znamená „kůlna (s nářadím)“. Dlouho jsme si lámali
hlavu, co to je za obchody a jednou jsme se tam málem vypravili koupit
chybějící šroubek. Naštěstí jsme ale včas zjistili, že v Austrálii se
takto nepochopitelně označují sexshopy. Dalším zdejším krycím názvem obchodů
s erotickými pomůckami je „adult shop“, tedy „obchod pro dospělé“. Zmást
v angličtině může i výraz „night club“. V Česku se tak obvykle
označují nevěstince, v angličtině to ale znamená obyčejnou diskotéku.
Takže na tom, když v angličtině řeknete, že jste byli v „night clubu“,
není nic špatného. Naopak jsem narazila, když jsem australským kamarádům
vyprávěla, že jsem byla na masáži. Masáž („massage“) je v chápání
Australanů totiž často krycí název pro erotické služby. A mému příběhu o masáži
a bolavých zádech skoro ani nechtěli věřit. Poslední záludností, se kterou jsem
se setkala, je slovo hosteska („hostess“). Pod českým výrazem si představím
slečnu, která rozdává v supermarketu ochutnávky. V anglicky mluvících
zemích se tím ale myslí spíše společnice často poskytující často i sexuální
služby. Umíte si asi představit, jak se tvářila manažerka, které jsem na jednom
ze svých prvních pohovorů vyprávěla, že jsem pracovala při škole jako hosteska („hostess“).
Naštěstí se nakonec vše vysvětlilo.
Zpět ale
k tématu dnešního článku. I když s naší čtvrtí úzce souvisí. Mardi
Gras je francouzský výraz pro „tučné/tlusté úterý“ tedy den, kdy si lidé
naposledy popřáli před obdobím půstu. Tento den byl tradičně spojen i
s rejem masek v ulicích. Tradice karnevalu v povánočním období
často následovaného půstem je rozšířena nejen v řadě evropských zemí, ale
i v severní a jižní Americe. I když kořeny této tradice a její formy se
velmi liší nejen mezi jednotlivými státy, ale i v rámci regionů. V
některých městech jako například v Sydney je Mardi Gras oslavou gayské a
lesbické komunity. Během několikadenních oslav jsou připraveny nejen výstavy a
filmy s touto tématikou, ale svou podobu změní například i některé
bankomaty (anglicky „ATM“) a je na nich hrdě napsáno „gAyTM“ („homosexuální
bankomat/bankomat pro homosexuály“).
Obrázek 2:
gAyTM
Jak už
jsem zmínila, právě naše čtvrt, je oblíbenou destinací homosexuálů, není tedy
divu, že pávě tudy míří v rámci festivalu několikakilometrový průvod masek
včetně několika alegorických vozů. Iniciativa spojená s tímto festivalem podle
svých stránek usiluje o zviditelnění lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů,
intersexuálů/hermafroditů a dalších sexuálních menšin. Snaží se inspirovat svět
k lásce jednoho k druhému a oslavou diverzity lásky. Její znak, růžová
ležatá osmička symbolizuje nekonečné milování.
Tato akce
přivádí dnes do Sydney statisíce návštěvníků. Ne vždy ale byla vřele přijímaná
širokou veřejností. První pochod se uskutečnil v roce 1978 a setkal se
s neočekávaným policejním násilím. Od těch dob se ale postoj
k homosexuálům ve většině civilizovaného světa změnil. To co bylo původně
nazýváno úchylkou a později nemocí, se dnes považuje za zcela normální a
svobodu každého. Pro Mardi Gras byl průlomový zákon z roku 1979, který
dovoloval v Sydney pořádat demonstrace i bez předchozího povolení.
V tomto roce se pochodu zúčastnilo přes 3 000 lidí. Rok na to byla
představena party po průvodu a řada doprovodných akcí následovala
v dalších letech. Publikum se každoročně rozrůstalo, ale i tak festival
čelil kritice některých skupin. Například v roce 1985 byla Margi Gras
téměř zrušena kvůli apelu na bezpečnost týkající se AIDS. Reverend Fred Nile je
neznámějším duchovním, který Mardi Gras veřejně odsoudil a v 90. letech se
proslavil modlením za déšť v době Mardi Gras a částečně „uspěl“. O akci se
začínala zajímat i média a turisté. Počet návštěvníků v roce 1993 je
odhadován na půl milionu a ekonomický přínos na 38 milionů AUD (760 milionů
CZK). V roce 1994 zařadila jedna z hlavních australských televizních
stanic ABC padesátiminutový sestřih z Mardi Gras v hlavním večerním
vysílacím čase. Navzdory kritice šlo o nejsledovanější nedělní program všech
dob. Margi Gras se pro organizátory stalo výnosným byznysem již v 90.
letech. Do červených čísel se dostali kvůli malému počtu zahraničních turistů a
strachu z létání po 11. září 2001. Během několika let ale festival opět vzrostl
a v roce 2006 byla Mardi Gras v Sydney vyhlášena jako jeden z 10
nejlepších karnevalů a celosvětově nejlepší akci pro homosexuály. Od roku
2012 se průvodu pravidelně účastní 10 000 barevných masek. Podle organizátorů
je sydneyská Mardi Gras globální homosexuální akcí roku a unikátní
příležitostí, jak uniknout zimě na severní polokouli. O důvod víc, proč přijet
do Sydney.
Obrázek 3:
Nejlepší foto úlovky v letošní Mardi Gras
Mezinárodně
uznávané označení homosexuálních organizací a akcí je duhová vlajka. A tato
symbolika se odrážela jak na oblečení návštěvníků, tak i na výzdobě podniků
v okolí Mardi Gras. Dalším, v Česku možná méně známým, označením
homosexuálů je růžový trojúhelník, který je i oficiálním logem organizace
pořádající Mardi Gras. Tento symbol byl původně používán nacisty
k označování homosexuálů v koncentračních táborech, později se ale
stal znakem odboje homosexuálů, jejich hrdosti a práv. Homosexuální komunita ho
dnes používá jako hrdé označení vlastní sexuální orientace.
Obrázek 4:
Nejlepší foto úlovky v letošní Mardi Gras
A jak jsem
Mardi Gras oslavili my? Vzhledem k tomu, že hlavní trasa karnevalového
průvodu vedla kolem našeho domu, nešlo se oslavám vyhnout. V průvodu se
střídaly nejrůznější skupiny. Sydneyská zoo vyslala alegorický vůz
s nápisem „buď svůj, buď divoký“. Následovala parta chlápků, co se na
znamení ve dvojicích vášnivě políbili. Dodávky se otřásaly vlněním tanečníků na
korbách. Chlapci oblečení do pár řetízků a trojúhelníčku látky v předu
střídali ty oděné v latexu od hlavy až k patě. Ale ani dámy se nedaly
zahanbit a celý průvod zahájila spanilá jízda lesbiček na motorkách. Zúčastnily
se všechny věkové skupiny od malých dětí s rodiči až po bělovlasé, včetně
alegorického vozu hrdě připomínajícímu první ročník v roce 1978.
K vidění byl i koktejl velikosti dvoupatrového domu. Vzhledem
k blížícím se volbám byla řada vystoupení doprovázena i slogany kandidátů
a někteří z nich se průvodu zúčastnili osobně. Prezentovaly se nejrůznější
zájmové a profesní skupiny zdravotníků, sportovců, policistů ale i „milovníků
maracuji“, snad právě proto, že anglicky se jmenuje „passionfruit“, tedy
doslovně „vášnivé ovoce“. Vše se samozřejmě neobešlo bez záplav třpytek,
třásní, taneční hudby a tisíců duhových vlajek i oblečků. Když už jsme u těch barev
i já se nechala strhnout a upekla jsem alespoň duhový dort. Průvod ke své
prezentaci využila i řada společností, protože i kdyby v Sydney žily jen
obligátní 4 % homosexuálů, je to 200 000 potenciálních zákazníků a to nepočítám
jejich příznivce a další sexuální menšiny. Příležitosti takto se zviditelnit se
chopila například australská letecká společnost Qantas.
Barevným alegorickým vozem ve tvaru letadla a se sloganem „rainbow roo“ (tedy
slangově „duhový klokan“) si vysloužila potlesk přihlížejících. Bylo zábavné
dívat se na lidi, kteří se nebojí udělat si srandu sami ze sebe. A navíc jsme
měli tu velkou výhodu, že jsme všem mohli sledovat z pohodlí našeho bytu a
na rozdíl od většiny diváků jsme nemuseli stát na chodníku několik hodin
předem, abychom si zajistili dobrý výhled.
Tož tak. Děkujeme
všem čtenářům za přízeň a za dva týdny opět v neděli se můžete těšit na
článek s názvem Sporty v Austrálii, aneb jak se cvičí hlavou dolů. Budeme
vděční za veškeré dotazy, náměty a komentáře.
M+R
Žádné komentáře:
Okomentovat