Podle některých
zdrojů jsou oslavy čínského nového roku v Sydney největší slavností tohoto
druhu mimo Asii a minimálně centrum města žilo přípravami několik posledních
týdnů. Čínský nový rok (农历新年, čteno chú xī) se slaví
v řadě světových měst s významnou čínskou komunitou. Překvapivé pro
mě ale bylo zjištění, že mimo Číňanů tento svátek s drobnými rozdíly slaví
i Korejci, Thajci, Japonci a Vietnamci. Datum čínského nového roku je pohyblivé
a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Připadá na druhý nov po zimním
slunovratu (příp. na třetí nov, pokud končící rok obsahuje vložený třináctý
měsíc). V tradiční čínské variantě trvají oslavy patnáct dnů
s různými zvyky připadajícími na jednotlivé dny a vrcholí svátkem
lampionů.
Obrázek 1:
V rámci letošních oslav změnila na jeden večer barvu i Opera
Podle pověstí
začaly oslavy čínského nového roku na počest porážky mýtického zvířete Nien,
které přišlo, aby pohltilo úrodu, domácí zvířata a dokonce i vesničany, zejména
děti. Lidé věřili, že pokud dají jídlo přede dveře, uchrání tak před snědením
sebe i vše ostatní. Jednou vesničané viděli, jak bestii vyděsilo malé dítě,
které bylo oblečené v červeném. Vesničané tak zjistili, že Nien se bojí
červené. Odtud tradiční červená barva lampionů i ozdob v oknech.
K oslavám čínského nového roku také patří petardy, které měly původně
sloužit k zaplašení Niena. Poté co lidé začali používat červenou výzdobu a
petardy, příšera se již nikdy ve vesnici neukázala a nakonec byla polapena taoistickým
mnichem.
Dnešním oslavám
předchází vymetání špíny z domu jako symbolu všeho špatného. Okna a dveře
bývají ozdobené symboly štěstí, bohatství a dlouhověkosti, tradičně vyrobených
z červeného papíru. Stejně jako křesťanské Vánoce je i čínský nový rok
příležitostí k rodinným návštěvám. Rodina se schází při slavnostní večeři
zakončené ohňostrojem a petardami. Tradičně se podává řada různých jídel
zahrnující vepřové, kachnu, kuře a sladkosti. Druhý den brzy ráno děti budí své
rodiče, aby jim popřáli zdraví a štěstí v novém roce. Na rozdíl od Vánoc, asijské
děti nedostávají dárky, ale peníze ve zdobené červené obálce.
Čínský kalendář
používá pořadová čísla roků jen výjimečně a jejich výpočet se často liší. Podle
nejčastějších přístupů rok 2010 v gregoriánském kalendáři odpovídá
čínskému rok 4708, 4707 nebo 4647. Jednotlivým rokům jsou přiřazována v
opakujících se periodách zvířata čínského zodiaku - krysa, vůl, tygr, králík,
drak, had, kůň, ovce, opice, kohout, pes a prase. Roky stejně jako lidé
narození v nich mají podle čínské mytologie vlastnosti daného zvířete. Znamení
ovce je někdy překládáno jako znamení kozy, protože čínský znak pro obě zvířata
je shodný. Rok 2015 je rokem ovce/kozy a měl by být naplněn kreativitou a porozuměním.
Mezi slavné osobnosti narozené v tomto znamení patří Michelangelo, Mark
Twain a Julia Roberts.
Obrázek 2: Korejští
bubeníci
Přestože čínský
nový rok není v Austrálii státním svátkem, pod záštitou sydneyské radnice byla
připravena řada akcí. Obyvatelé i návštěvníci města mohli zavítat na různá
tržiště, řadu kulturních i kulinárních akcí a závody dračích lodí. Celé oslavy
vyvrcholily velkolepým průvodem a dalším dech beroucí ohňostrojem. Během oslav
prezentovali své tradice i Japonci, Vietnamci, Korejci a Thajci. K vidění byly
například ukázky korejského bojového umění Teakwondo, thajské masáže,
vyřezávání květů z ovoce i několik hudebních vystoupení.
Australské zákony
ve většině oblastí zakazují ohňostroje i petardy s výjimkou povolených
akcí připravených profesionálními pyrotechniky. A tak i malé petardy, které
byly součástí přehlídky, zapaloval odborník v reflexním oblečení s ochrannými
brýlemi, který za sebou táhl vozík s hasicím přístrojem. Některá opatření
jsou vzhledem k velkému suchu a množství požárů pochopitelná. Chlapík
vyzbrojený pomalu jak na obhlídku Fukušimy odhazující uprostřed betonového
města petardy, se kterými si v Česku na Mikuláše hrají malé děti, působil
trochu komicky.
Obrázek 3: Výstava
luceren ve tvaru Terakotové armády v pozadí s mostem Harbour Bridge
Sydneyské oslavy
byly kombinací australské a asijské kultury. V souvislosti
s nadcházejícím rokem ovce bylo v rámci přehlídky na korbě kamionu předvedeno
profesionální stříhání ovcí. V oficiální brožuře vydané k této akci byl
připomenut význam ovcí napříč různými kulturami – řecká legenda o Jasonovi,
Argonoutech a zlatém rounu, ale i ovečky, které počítají nespavci napříč
zeměkoulí. A věděli jste, že píseň Mary měla jehňátko byla prvním zvukovým
záznamem, který Thomas Alva Edison pořídil na gramofon? Významnou roly hrají
ovce i v australské ekonomice. První průkopníci přivezli plemeno merino ze
Španělska již na konci osmnáctého století. Po padesáti letech dosahovala
australská produkce 2 miliony kilo vlny ročně. I přestože vlnařský průmysl již nehraje
tak významnou roly jako v minulosti, australská vlna je stále považována
za vysoce kvalitní a tržby za ni dosahují přes 3 miliardy AUD ročně (60 miliard
CZK). 70% australské vlny je v současnosti prodáno do Číny.
Obrázek 4: Yum cha
v restauraci Zilver
Mimo setkávání
s rodinou k oslavám čínského nového roku patří i dobré jídlo. Jedním
tradičním čínským kulinárním zvykem je yum cha (čteno yam ča). Yum cha je
čínský výraz, který se původně používal pro servírování čaje. Postupem času se
k čaji přidalo i drobného občerstvení a dnes yum cha restaurace nejčastěji
nabízí brunch ve formě rozsáhlé snídaně, která plynně přejde v oběd. Hned
jak vás obsluha usadí, přijde dotaz na pití. Když jsem se ale ptala po
nápojovém lístku, servírka na mě nevěřícně koukala. Její otázka se silným
čínským přízvukem byla myšlena spíš, jestli si dáme čínský čaj nebo ne. Zajímavé
je i servírování jídla. Restaurací chodí obsluha s vozíkem, nabízí hostům
nejrůznější drobné laskominy, a pokud si něco dáte, dostanete razítko na svůj lístek.
Ze slaných jedno- a „dvou-hubek“ se podávají vařené i smažené knedlíčky plněné
krevetami, vepřovým masem i šunkou s vejci. Těsto je buď podobné českému
kynutému, nebo rýžové. Pokud ale chcete vyzkoušet něco netradičního, v nabídce
jsou i slepičí pařáty, tedy tři kuří prsty a nejspodnější část nohy bez masa.
Jídlo, které bylo původně připravováno nejchudší vrstvou více méně z „odpadu“,
se vyvinulo ve vyhledávanou a ceněnou delikatesu. Když už překonáte odpor k pařátu
jako takovému, čelíte výzvě, jak ho sníst hůlkami. Já se pařát ochutnat zatím
neodvážila. Radek k tomu byl více méně donucen během pracovního oběda.
Samotná kuří nožka podle něho nemá žádnou specifickou chuť. Rozhodují je spíše
dochucení kluzké škrobovité omáčky, ve které se pařát podává a která dělá jeho
konzumaci hůlkami ještě těžší. Z dezertů nabízí yum cha restaurace obvykle
želé, kynuté buchty vařené v páře a puding. Je šokující, kolik toho mají
navzdory tisícikilometrové vzdálenosti česká a čínská kuchyně společného –
velkou oblibu vepřového masa, různé kynuté knedlíčky a buchty i čínskou obdobu českých
vepřových škvarků. Yum cha je zajímavý, i když rozhodně ne dietní kulinární
zážitek. Do yum cha restaurace se vyplatí jít ve větší skupině, většina věcí se
totiž podává po čtyřech kouscích, budete tak mít šanci ochutnat více různých jídel.
Pokud je u stolu více lidí než počet kousků, servírka vytáhne nůžky a knedlíčky
přestřihne na potřebný počet porcí. Dobré je vzít s sebou také kamaráda
Asiata, abyste nebyli překvapeni tím, co jste si dali.
Tož tak. Šťastný
rok ovce/kozy. Jako obvykle děkujeme všem čtenářům za přízeň a za dva týdny
opět v neděli se mimo jiné dozvíte, co je to Mardi Gras. Budeme vděční za
veškeré dotazy, náměty a komentáře.
M+R
Žádné komentáře:
Okomentovat