Jedno z největších dobrodružství, které jsme loni zažili, byl výlet na
Velký bariérový útes (Great Barrier Reef, GBR). Potápění mezi korály a
nejrůznějšími mořskými potvorami bylo prostě dech beroucí. V nedávné době
se ale rozpoutala diskuze, ve které někteří experti prosazovali úplný zákaz
turizmu na Velkém bariérovém útesu pro jeho ochranu. Odhaduje se, že
k největšímu zničení útesu dochází v důsledku klimatických změn,
které se negativně podepsaly zejména v roce 1998 and 2002. Neutuchající
zájem cestovatelů z celého světa a nemalý vliv turizmu na regionální
ekonomiku jsou pravděpodobně důvodem, proč se nyní zdá, že ochrana půjde spíše
cestou vzdělávání návštěvníků než zákazy. Ročně navštíví tuto lokalitu více než
dva miliony turistů a související cestovní ruch generuje 5 až 6 miliard dolarů.
Není tomu však tak dlouho, kdy na prvním místě rozhodně nebyla ochrana přírody.
Například v roce 1923 byla na Heronově ostrově (Heron Island) založena
továrna na výrobu želví polévky a v oblasti se rozmohl neřízený rybolov.
Zdejší specialitou byly také ještě před několika lety závody v jízdě na
želvách. Tento sport musel být ještě akčnější než kriket.
V rámci ochrany unikátního ekosystému musí mít velké
lodě na palubě vyškoleného ochranáře, který dohlíží, aby se loď korálům
vyhnula. Nákladní lodě, které plují kolem australského severovýchodního
pobřeží, musí často v mělké vodě zpomalit na šnečí tempo, aby snížily svůj
ponor. Nejsou to však jen lidi, kdo korálům škodí. Jako má Šumava kůrovce GBR
má hvězdici trnovou korunu, která korály požírá. Korály žerou i některé ryby.
Vědci odhadují, že většina písku v této oblasti jsou vlastně rozžvýkané
korály, které prošly trávicím traktem některého z živočichů.
Velký bariérový útes se táhne 2 000 kilometrů od Papuy-Nove Guiney kolem pobřeží Austrálie. Jedním z turisticky
nejpopulárnějších destinací dvě hodiny letu na sever o Sydney jsou Svatodušní
ostrovy (Whitsunday Islands), kde jsme i my strávili naši dovolenou. Svatodušní
ostrovy pojmenoval kapitán Cook, který se oblastí plavil na svatodušní neděli.
I když kvůli časovému posunu to už fakticky bylo v pondělí. V oblasti
se nachází přes 900 ostrovů a ostrůvků a na jednom takové Daydream Island (Snový
ostrov) jsme strávili poslední část naší dovolené.
Abychom si GBR užili v plné kráse, vyrazili jsme na třídenní plavbu. Původně
jsme si rezervovali plavbu na pirátské lodi z roku 1881, což je
pravděpodobně jedna z nejstarších věcí v Austrálii vůbec. Bohužel se
ale pár dní před naším odjezdem rozbila a nakonec jsme vyrazili na lodi „pouze“
z roku 1945. Hned v úvodu jsme se ukázali jako praví suchozemci a
jako jediným nám bylo špatně téměř hned po vyplutí. Naštěstí jsme to asi tušili
a rychle jsme se mohli pustit do naší zásoby léků na mořskou nemoc.
Obrázek 1: Nebesky bílá pláž (White Heaven Beach)
První den jsme zakotvili u Nebesky bílé pláže s velkým
N (White Heaven Beach). Počasí na koupání úplně nebylo, alespoň jsme tak měli
možnost pozorovat stovky malých krabů (solger crab). První noc na moři byla díky
kotvení v zálivu klidná. Druhý den už jsme nemohli dospat na potápění. Korálové
moře sice patří k jedněm z nejteplejších na světě, sezona medúz ale
letos přišla už za začátku léta, do vody jsme se tedy museli vybavit neoprenem.
Slova jako ekosystém a biodiversita se skloňují
v každém článku o Velkém bariérovém útesu. A něco na tom asi bude.
Překvapila nás například velká koncentrace různobarevných motýlů u pobřeží. Ve
vodě mimo řady jiných druhů můžete narazit na zářivě žlutou „motýlí rybu“
(butterfly fish) neboli klipku. Hlavní atrakcí oblasti jsou ale samozřejmě
korály, které jsme měli možnost pozorovat při potápění a šnorchlování. Protože
předchozí dny pršelo, byl písek u dna rozvířený a viditelnost nebyla nejlepší.
Zato díky odlivu byly korály téměř na dosah ruky a se šnorchlem bylo někdy
vidět víc než v hloubce. Korály v malé hloubce byly noční můrou
mořeplavců a právě to odradilo i francouzské dobyvatel, kteří se
v Austrálii chystali přistát několik let před kapitánem Cookem. Nebýt
korálů, dnes by se v Austrálii asi mluvilo francouzsky. Doposud byly
objeveny vraky 30 lodí a některé z nich jsou turistickou atrakcí.
Obrázek 2: Fotka z našeho potápění
Korály přibývají jen několik málo centimetrů ročně.
Nejstarší z nich tu rostou již 10 milionů let, většina ale pochází
z polední doby ledové před 15 000 lety. Narazíte na ně pouze několik metrů
pod hladinou, protože potřebují sluneční svit a nerostou nad hladinou vody. Překvapila nás i pestrost korálů. Vedle
sebe rostou tvarově i barevně rozmanité druhy. Korály jsou měkké a tvrdé a v angličtině mají
dost popisné názvy, nejen špagetový, zelný a květinový korál, ale i králičí
ouško, medová plástev, ďáblova hlava nebo tlustý a hubený prst. České názvy
některých podmořských organismů jsou velmi kreativní. Například rífovník
(„reef“, čteno ríf, je anglické slovo pro útes), houbovník, pórovník a
útesovník. Do stejné čeledi zřejmě patří i Slunečník, Větrník a Měsíčník. A
nesmíme opomenout ani nejrozšířenějšího zástupce této čeledi, konečník, kterému
jsou někteří podmořští příbuzní značně podobní.
Druhá noc byla ještě zajímavější. V oblasti s korály nelze
spustit kotvu, aby nepoškodila korály. Kapitán, ale myslel na všechno a tak
z boku lodi vystrčil rameno s těžkým závažím, které přidalo lodi na
stabilitě lodi přivázané u bójky. Celou plavbu jsme završili výletem na kajacích. Doufejme, že reputaci
českým suchozemcům napravila skutečnost, že kajaky byly od české společnosti
Gumotex. Na vyjížďce jsme narazili na mangrovy, mezi jejichž kořeny se skrývala
mladá kareta obrovská, žralok i rejnok. Dospělá želva kareta obrovská dosahuje
délky 1,5 metru a dožívá se 50 let.
Od roku 2014 je na Google mapách dostupné 3D
Street View Velkého bariérového útesu. Na živo je to samozřejmě lepší, ale
pokud zrovna nemáte cestu kolem, dejte si nohy do lavoru a podívejte se alespoň
na počítači.
Tož tak. Děkujeme
všem čtenářům za přízeň a první neděli příští měsíc se můžete těšit na
ještě jeden díl převážně z Velkého bariérového útesu, tentokrát o všech
těch potvorách, co se v Austrálii ve vodě prohání. Budeme vděční za veškeré
dotazy, náměty a komentáře.
M+R
