Čistá doba letu z Prahy do
Sydney je zhruba 24 hodin, vzdušná vzdálenost přes 16 000 km. Zpravidla se léta
s přestupem někde v Asii, což cestu ještě trochu prodlouží. My jsme letěli
z Frankfurtu s transferem v Tajpeji téměř dva dny a uletěli jsme
polovinu obvodu zeměkoule.
Ze slunečných Čech jsme
odjížděli v červenci, kdy v Austrálii vrcholí zima. Naproti tomu
prosinec, leden a únor jsou zde letní měsíce. V červenci, nejchladnějším
měsíci, se denní teploty v Sydney pohybují mezi 8°C a 16°C. Což by se
mohlo v porovnání s Čechami zdát jako velmi mírná zima. Avšak většinu
doby tu velmi chladně fouká. V centru Sydney je navíc řada čtyřicetipatrových a
vyšších budov, které příliš neumožňují slunci proniknout do ulic. Hlavně brzy
ráno či později večer se teplota pocitově často blíží nule a zimní bunda je
navzdory hodnotám na teploměru téměř nutností. Další nepříjemností zdejší zimy
jsou netěsnící jednoduchá okna a absence topení ve většině budov, což lze
pocítit hlavně v noci, kdy teploty spadnou k 5°C.
Obrázek 1: Pohled na Central Business District (CBD) z Darling Harbour
Většina z nás si ze školní výuky
vzpomene, že Austrálie je bývalou anglickou kolonií. Ne každý už ale ví, že
hlavou Australského společenství je i dnes anglická královna Alžběta II., která
je zde reprezentována generálním guvernérem. Z anglické kultury si
Austrálie ponechal například ježdění vlevo. Namísto anglické libry tu však
platí australský dolar, který je necelých 20 korun. Podle Big Mac indexu by
mělo být v Austrálii v porovnání s ČR sice dráž jen zhruba o
50%. Podle naší zkušenosti jsou ale ceny za ubytování a potraviny v Sydney
zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší než v Praze.
V Austrálii žije přibližně 23,5
milionů obyvatel. Největším městem je se 4 miliony Sydney. Hlavním městem je
ale s necelými 400 000 obyvatel Canberra. Nejsem si zcela jistá, jak je to
v jiných městech, ale v sydneyských ulicích mě překvapil velký počet
cizinců. Zastoupení Asiatů a Australanů s anglickými kořeny se zdá být zhruba
jedna k jedné. Řada obyvatel Austrálie asijského původu se však již
narodili zde a cítí se býti Australany. Asijská kultura a kuchyně tu mají silné
zastoupení. V Sydney tak například mimo čínské čtvrti najdeme i čtvrť thajskou.
Původních obyvatel, Aboriginců, je podle statistik pouze 1%. My jsme zatím
potkali jen dva hrající v centru na didgeridoo.
Podle našeho prvního dojmu jsou Australané
tak zdvořilí, až nás to někdy vyvádí z míry. Při nákupu košile mi prodavač
našel moji velikost, a když mi ji podává, ptá se, jestli bych pro něho
neudělala laskavost. Ostražitě jsem čekala ledacos, ale ani ve snu by mě
nenapadlo, že tou laskavostí bude to, abych si nezapomněla zapnout košili u
krku, abych viděla, jak mi sedí límeček. Četné zkušenosti máme i s díváním
se do mapy, které skoro vždy vede k tomu, že se někdo z kolemjdoucích
zeptá, jestli nepotřebujeme pomoc.
Časové pásmo Sydney je oficiálně plus 9 hodin vůči středoevropskému času. V realitě to však je trochu zamotanější. V českém létě je v Sydney o 8 hodin víc. V zimě je to díky přechodům na letní a zimní čas plus 10 hodin. Celý australský kontinent je rozdělen do tří základních časových pásem. Kromě toho existuje i řada výjimek a oblastí, kde je časový posun pouze půlhodinový. Zmatky také mohou způsobit oblasti, které na rozdíl od většiny Austrálie na letní čas nepřechází.
Obrázek 2: Noční CBD a Queen Victoria Building
Časové pásmo Sydney je oficiálně plus 9 hodin vůči středoevropskému času. V realitě to však je trochu zamotanější. V českém létě je v Sydney o 8 hodin víc. V zimě je to díky přechodům na letní a zimní čas plus 10 hodin. Celý australský kontinent je rozdělen do tří základních časových pásem. Kromě toho existuje i řada výjimek a oblastí, kde je časový posun pouze půlhodinový. Zmatky také mohou způsobit oblasti, které na rozdíl od většiny Austrálie na letní čas nepřechází.
Co se týče zdejších obávaných
pavouků, dostali jsme radu, že těch velkých jako dlaň se bát nemusíme, ale
obvykle čím menší pavouk tím jedovatější. Po několika týdnech tady jsme viděli pavouka
pouze jednoho, o to dramatičtěji to ale probíhalo. Nezoufáme, jen co se oteplí,
prý pavouci vylezou. Zabíjení našeho prvního australského pavouka velikosti
klíštěte byla v návaznosti na předchozí varování velká akce. Jestli byl
opravdu tak jedovatý, dodnes nevíme. V Čechách bychom takovou miniaturu
pravděpodobně nechali lézt dál.
Stále se také snažíme ulovit
fotku s klokany. Upřímně převážně kvůli tomu, že se na ně každý ptá.
S klokany v Sydney je to trochu problém. Žádní zde nejsou. Zatím máme
alespoň několik fotek s klokany plyšovými a podobně jako my je na tom i
řada Australanů - 90% všech obyvatel Austrálie žije v 10 největších
městech a řada z nich viděla klokana jen v zoo.
Tož tak. Děkujeme všem čtenářům
za přízeň a rádi bychom v psaní zajímavostí o Austrálii pokračovali.
Budeme vděční za veškeré dotazy, náměty a připomínky.
M+R